Popis neznámého

 Popis neznámého

Černou barvou zahalená budoucnost

Začínalo se smrákat, když jsem si to rázoval tmavou ulicí mezi do výše stavěnými byty, jejichž architekt dozajista nedbal na přísun slunečních paprsků do zastřených oken a opuštěných balkónů.

Společnost mi v tu chvíli dělali jen zaběhlé a nakost vyhladovělé kočky otírající se o mé nohy, a vydávající více než nelidské zvuky, spíše tóny plné zášti a bolesti. Ve vzduchu se vznášel zatuchlí pach síry a výfukových plynů, smíšený s výpary, které se drželi nad nevzhledně pohozenými pytli s odpadkama a kdo ví čím ještě. Člověk by však řekl, že přes veškerý nepořádek a harampádí toto místo nepostrádalo jakousi harmonii. Abych byl přesnější, já osobně ji nazval harmonií osudu. I tato ponurá čtvrť před dávnými časy zažila svoji slávu a triumf. Jenže, jako vše, byla zastíněna slávou jiných, a upadla do zapomnění. Zub času se na ní podepsal víc než dost a zasadil jí tak citelnou ránu, že vzkřísit ze z tohoto úderu bylo zhola nemožné..

Pominu-li však veškerý svůj odpor který k tomuto místu cítím, vnímám i zklamání a soucit se všemi, co zde trávili dlouhá léta krátkého lidského života.

Když pozvednu hlavu a zahledím se na nebe, potažené tmavými mračny a prosté slunce, uvědomím si, že nepotrvá dlouho a v zapomnění upadne celá naše zem. Budeme skryti ve stínech, marně čekající na vyhlídku pomoci a útěchy. Tato ulička je jen zrcadlem pomalu, ale jistě blížící se budoucnosti...

 

Kontakt

Abnormalstories katy.sebkova@seznam.cz