Vlastně ani nevím, jestli jsem sem tu básničku měla dávat, ale tak proč ne. Nazývejme to spíše domácím úkolem do školy, kterým doopravdy měla být. Vztahuje se k jedné z Nerudových povídek....
S chudobou držel krok, v oboru svém král.
Přežíval tak každý rok, na city lidí hrál.
Jednoho rána však, milion cestu mu zkřížil,
odmítnutím černý mrak, co mýty o něm šířil.
Nikdo nedal, všichni brali.
A když už neukojil hlad, útěchou věčnou, byl mu chlad.
